Psalms 41
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
2Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
3Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
4Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
5Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
6Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
7A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
8Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
9Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
10Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
11Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
12Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
13Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
14Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.